Rekonstrukce zdiva kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích

Realizované práce:

Rekonstrukce koruny zdiva klášterního kostela včetně pokrytí koruny olověným plechem. Rekonstrukce barokních ohradních zdí areálu kláštera.

Firma realizovala také výměnu střechy barokního konventu kláštera.

Informace o památce:

Zřícenina kláštera premonstrátek Rosa coeli (z latiny Růže nebes) se nachází na východním okraji města Dolní Kounice v okrese Brno-venkov. Jeho areál se zříceninou klášterního kostela a s barokní rezidencí je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Podle kronikáře Jarlocha založil klášter v roce 1181 moravský velmož Vilém jako pokání za poničený majetek v Rakousích, kam podnikal vojenské vpády. Vilém se spojil s želivskými premonstráty, kteří v Dolních Kounicích vybudovali klášterní provizorium, takže se zde již v roce 1183 mohla usídlit komunita premonstrátek z konventu v Louňovicích. Do čela kláštera byl postaven převor, později se titul představeného ustálil na proboštovi. Před rokem 1276 si nechal kounický konvent vyhotovit falzum zakládací listiny s rokem 1173, výčet majetku, který Vilém z Pulína nově založenému klášteru daroval, je však poměrně přesný.

Snad ve druhé čtvrtině 14. století byla zahájena stavba nového gotického klášterního kostela, na což navázala přilehlá kvadratura s rajským dvorem, která byla dokončena zřejmě až na začátku 15. století. V první polovině 14. století byl také postaven klášterní hrad na blízkém návrší. Všechny tyto rozsáhlé investice mohly být jednou z příčin zadluženosti kláštera v té době.

Je možné, že za husitských válek byl konvent vypálen; uváděn je rok 1423, což však nelze přesně doložit. V dalším průběhu století se hospodářská situace kláštera stabilizovala a na začátku 16. století byl kounický probošt jedním z nejvýznamnějších moravských prelátů. V následujících letech se však kounický konvent dostal do krize. Probošt Martin Göschl přestoupil po roce 1522 na luteránskou víru a oženil se s jednou z jeptišek, morálka ostatních členek komunity také značně uvadla. Na nátlak olomouckého biskupa Stanislava Thurza musel Göschl v roce 1526 Dolní Kounice opustit. V Mikulově se stal novokřtěncem, posléze však byl zatčen a v biskupském vězení zemřel. Za jeho nástupce Jana však konvent zcela zanikl.

Pustý klášter byl ponechán vlastnímu osudu, jeho panství převzal král a markrabě Ferdinand I. Habsburský. Ten jej zpočátku zastavoval, nakonec roku 1537 prodal kounické panství s konventem místokancléři Českého království Jiřímu Žabkovi z Limberka, který v opraveném klášterním kostele nechal zřídit rodinnou hrobku. Panství ještě několikrát změnilo majitele, od roku 1622 jej drželi Ditrichštejnové. Od nich v roce 1698 zakoupili areál kláštera strahovští premonstráti a pokusili se jej obnovit. Požár v roce 1703 však jejich plány překazil, po opravách obytných budov zde sídlil strahovský administrátor, samotný klášter s kostelem však chátral. Premonstráti jej nakonec v roce 1808 prodali zpět Ditrichštejnům. V roce 1926 vznikl Komitét pro záchranu památek v Dolních Kounicích, který podnítil základní zabezpečovací a restaurátorské práce, v nichž po druhé světové válce pokračovalo Krajské středisko státní památkové péče v Brně. Dnes veřejně přístupný areál kláštera s kostelem vlastní brněnské biskupství, provozovatelem je Městský úřad Dolní Kounice. (zdroj: Wikipedie)

Kde se stavba nachází?


 ­­­­

­

ZPĚT NA VÝPIS REFERENCÍ
Další reference, které by Vás mohly zajímat

Rodinné a bytové domy

Ostatní historické budovy

Ostatní historické budovy

Ukázky našich prací
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
­