Oblouková vrata do sklepa v areálu kláštera Porta Coeli v Předklášteří

Realizované práce:

Výroba a instalace dubových obloukových vrat s paprskovitým vzorem do sklepa v areálu kláštera. Umělecké kování dodala firma Hefaiston z Brna.

Informace o památce

­Klášter cisterciaček Porta coeli (z latiny Brána nebes, Monasterium Cisterciense Porta Coeli) se nachází v Předklášteří u Tišnova v okrese Brno-venkov. Jeho areál s románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie a novogotickým konventním kostelem stejného zasvěcení je památkově chráněn, roku 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Založení kláštera cisterciaček zvažovala Konstancie Uherská společně se svým manželem, králem Přemyslem Otakarem I. K realizaci této myšlenky však došlo až po Přemyslově smrti v roce 1230, vyjasněno bylo také umístění nového konventu – místo Prahy byl zvolen moravský Tišnov. Sestry do klášterního provizoria zřejmě přišly v roce 1232, první zmínka o klášteru pochází z roku 1233. Kromě Konstancie podpořili nový konvent také její synové, český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl. Královna-vdova zde zřejmě dožila, zemřela roku 1240 a byla zde pochována, podobně jako markrabě Přemysl, jenž zemřel o rok dříve. Jejich hroby však dosud nebyly nalezeny.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1233–1240 v podobě románsko-gotického bazilikálního trojlodí s příčnou lodí, v jeho západním průčelí se nachází zdobený ústupkový portál francouzského typu ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky. Zřejmě současně a také v dalších letech probíhala stavba navazujícího raně gotického ambitu s kapitulní síní (včetně zachovaného kamenného pulpitu), přičemž celá kvadratura byla zřejmě dokončena v polovině 13. století. V té době byl klášter také obehnán hradební zdí s příkopem a věžemi. S klášterem také souvisí hrádek z 15. století na nedalekém vrchu Čepička. K následujícím výrazným úpravám klášterního areálu patří stavba sídla abatyše (tzv. nové opatství, za presbytářem kostela) na začátku 17. století, po roce 1641 stavba východní kvadratury a roku 1662 nahrazení zastaralé a částečně také již zastavěné středověké hradební zdi novou ohradní zdí kolem celého areálu včetně hospodářských budov. V první polovině 18. století došlo ke stavbě hospodářského dvora a přestavbě proboštství, v letech 1738–1749 byla vybudována severní kvadratura.

Klášter byl zrušen na základě dekretu Josefa II. v roce 1782, tehdy zde žilo 45 sester a sedm novicek. Z konventního kostela se stal farní chrám, zbytek areálu kláštera byl po roce 1786 průmyslově využíván (tkalcovna, barvírna vlny, výrobna mýdla a cukrovar), od císaře jej měl pronajatý továrník Vilém Mundy.

O obnovu tišnovského kláštera začaly v polovině 19. století usilovat sestry z hornolužického konventu v Marienthalu. Ten v roce 1861 zakoupil celé tišnovské panství a v následujících letech probíhala jednání s vládou, řádovými představiteli a biskupstvím. Protože se nepodařilo získat zpět původní klášterní (od roku 1782 dodnes farní) kostel Nanebevzetí Panny Marie, byl v letech 1900–1901 vybudován nový konventní kostel stejného zasvěcení v novogotickém stylu. Německé cisterciačky do Předklášteří definitivně přišly v roce 1901, kdy byl konvent obnoven. Klášter fungoval do roku 1950, kdy zde žilo 38 sester, tehdy však byl v rámci akce K zrušen. Některé řeholnice zde mohly zůstat a pracovat na státním statku. K obnově konventu došlo v roce 1990, kdy byl legalizován tajný řeholní život z předchozích desetiletí. V roce 2001 zde žilo 10 sester, o čtyři roky později 11 sester a roku 2013 tu přebývalo 5 sester. Jedná se tak o jediný fungující ženský cisterciácký klášter v Česku a slovanských zemích. (zdroj: Wikipedie)


Kde se stavba nachází?

ZPĚT NA VÝPIS REFERENCÍ
Další reference, které by Vás mohly zajímat

Rodinné a bytové domy

Ostatní historické budovy

Ukázky našich prací
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
­